Nadžaf, Irák: mauzoleum imáma Alího – historie, prohlídka a tipy

Ve zkratce

Kde

Centrum Nadžafu, asi 160 km jižně od Bagdádu

První svatyně

Kolem roku 786, za Hárúna ar-Rašída

Zlatá kupole

Pozlacena roku 1743 za Nádir šáha

Délka návštěvy

1,5–2 hodiny plus staré tržiště

Nejlepší doba

Říjen až duben, hlavně večer

Kdo někdy zažil pouť na Velehradě nebo na Svaté Hoře, pochopí atmosféru Nadžafu na první pohled – jen v mnohem větším měřítku. Toto město ve středním Iráku vyrůstalo přes tisíc let kolem jediného hrobu: mauzolea imáma Alího. Pokud plánujete návštěvu Nadžafu v Iráku, jeho zlatou kupoli uvidíte jako první už ze silnice a nejspíš ji zapomenete jako poslední. V tomto průvodci najdete historii svatyně, co uvidíte uvnitř areálu, jak se sem dostat z Bagdádu a pravidla slušného chování, která se vyplatí znát.

Pro šíitské muslimy je to jedno z nejposvátnějších míst na světě: odpočívá zde imám Alí ibn Abí Tálib (mír s ním), bratranec a zeť proroka Muhammada. Pro cestovatele jakéhokoli vyznání je to zároveň jedna z velkých památek islámské architektury, kterou po staletí zdobili Abbásovci, Bújovci, Safíovci a další mecenáši.

Kde mauzoleum imáma Alího leží

Svatyně stojí v samém srdci Nadžafu, města na okraji západní pouště, zhruba 160 km jižně od Bagdádu. Cesta autem obvykle trvá dvě a půl až tři hodiny. Nadžaf má i vlastní mezinárodní letiště s lety z několika zemí regionu.

Jen 10 km odtud leží Kúfa, město, které si imám Alí zvolil za hlavní sídlo, a na severním okraji Nadžafu se rozkládá Wádí as-Salám, „Údolí míru“, jeden z největších hřbitovů na světě. Nadžaf a Kúfa dohromady tvoří jeden z nejsilnějších dnů každé poznávací cesty po Iráku.

Historie svatyně

Skrytý hrob

Imám Alí byl zraněn při vedení ranní modlitby ve Velké mešitě v Kúfě během měsíce ramadánu a o několik dní později zemřel, v roce 40 hidžry (661 n. l.). Podle tradice ho rodina pohřbila v noci a tajně za městem, aby hrob ochránila. Více než sto let znali přesné místo jen jeho potomci a úzký okruh věrných.

Gazela chalífy Hárúna ar-Rašída

Známý příběh vypráví, jak byl hrob objeven. Abbásovský chalífa Hárún ar-Rašíd – ten, kterého znáte z Tisíce a jedné noci – lovil nedaleko Kúfy, když se gazela uchýlila na malé návrší a jeho psi ani sokoli ji tam nechtěli pronásledovat. Když se chalífa na místo vyptával, dozvěděl se, že je tu pohřben Alí ibn Abí Tálib. Kolem roku 786 nechal nad hrobem postavit první stavbu: prostou budovu s kupolí a čtyřmi vchody.

Od Bújovců ke zlaté kupoli

Na konci 10. století postavil bújovský vládce Adud ad-Daula mnohem velkolepější svatyni, obdaroval město, které kolem ní rostlo, a sám si přál být pohřben uvnitř areálu. Slavný marocký cestovatel Ibn Battúta, který tudy prošel roku 1327, popisuje hedvábné koberce a lampy ze zlata a stříbra.

Dnešní podobu získal komplex hlavně za Safíovců v 17. století, kdy vzniklo velké nádvoří podle návrhu připisovaného učenci a architektovi šajchu Baháímu. Roku 1743 dal Nádir šáh pokrýt kupoli a minarety pozlacenými měděnými deskami. Ty nahradily starší modré a zelené obklady a vytvořily zlatou siluetu, která je dnes symbolem Nadžafu.

Co vidět uvnitř areálu

Velké nádvoří

Mauzoleum stojí uprostřed obrovského nádvoří, které lemují dvě patra lomených arkád obložených modrými, tyrkysovými a žlutými kachlemi. V minulosti v malých celách za arkádami bydleli studenti nadžafského náboženského semináře, jednoho z nejstarších center vzdělanosti v islámském světě. Večer, když se rozsvítí světla a rodiny posedávají na kobercích, je tu klidná a nezapomenutelná atmosféra.

Hodinová brána a další vchody

Většina návštěvníků vstupuje z východu Hodinovou branou, kterou korunuje věž s kachlovým obkladem. Hodiny a zvony vyrobili v anglickém Manchesteru a osadili je roku 1887 – Pražanům připomene, že i jinde ve světě se kolem hodinové věže točí život celého města. Další brány nesou jméno učence šajcha at-Túsího a Muslima ibn Akíla, bratrance imáma Husajna.

Zlatý íwán

Na východní straně svatyně, čelem k nádvoří, se otevírá Zlatý íwán: monumentální otevřená síň celá pokrytá zlatem, kterou lemují dva pozlacené minarety. V 18. století sem byly zlatým písmem vepsány perské verše oslavující imáma Alího.

Hrobová komora

Uvnitř se hrobová komora třpytí tisíci kousky zrcadlové mozaiky, které násobí světlo lustrů. Samotný hrob obklopuje bohatě zdobená stříbrná mříž zvaná zaríh, kterou vytvořili indičtí řemeslníci a která byla odhalena roku 1942. Podle šíitské tradice jsou zde vedle imáma Alího pohřbeni také proroci Adam a Noe.

Jak se dostat do Nadžafu z Bagdádu

Většina cestovatelů přijíždí po silnici z Bagdádu a cestu často spojí s návštěvou Babylonu nebo Karbalá. Nejpohodlnější je soukromé auto s řidičem – můžete zastavit po cestě a dorazit ke svatyni v tu správnou denní dobu. Pokud vaše cesta začíná na jihu, je praktickou alternativou letiště v Nadžafu. Z centra se ke svatyni dojde pěšky starým krytým tržištěm, které ústí přímo u východní brány.

Kdy Nadžaf navštívit

Nejpříjemnější jsou měsíce od října do dubna, kdy jsou dny teplé, ale ne horké. Léto v Nadžafu je velmi horké, proto návštěvu plánujte na brzké ráno nebo po západu slunce. Večery jsou mimořádně krásné: kupole září v osvětlení a nádvoří ožívá.

Velká náboženská výročí přitahují obrovské davy. Zažít je je silný zážitek, ale pokud dáváte přednost klidnější návštěvě, poraďte se před rezervací termínu s průvodcem o kalendáři.

Praktické tipy a pravidla chování

• Oblečení: muži dlouhé kalhoty a dlouhé rukávy; ženy si zakryjí vlasy a obléknou dlouhý volný plášť (abáju). Průvodce vám ho pomůže sehnat.
• Boty: necháte je v úschovnách u vchodů ještě před vstupem na nádvoří a při odchodu si je vyzvednete na lístek.
• Bezpečnost: u bran se kontrolují zavazadla. Jděte nalehko a velké tašky nechte v autě nebo v hotelu.
• Fotografování: pravidla se mohou měnit; na nádvoří je mobil obvykle v pořádku, ale před fotografováním lidí se vždy zeptejte a v hrobové komoře buďte diskrétní.
• Nemuslimští návštěvníci: kdo přichází s úctou, je na nádvořích vítán, a s místním průvodcem je všechno mnohem snazší.
• Víza a vstup: podmínky se čas od času mění, proto si před cestou ověřte aktuální požadavky pro své občanství.

„Své hosty se vždy snažím přivést ke svatyni hodinu před západem slunce. Vidíte, jak zlato ve večerním světle zteplá, pak se rozsvítí lampy a celé nádvoří se promění. Potom jdeme starým tržištěm na čaj – tak se Nadžaf dá opravdu procítit.“ — Saif

Mauzoleum imáma Alího na cestě po Iráku

Nadžaf přirozeně zapadá do trasy po středním a jižním Iráku. Na našem 7denním poznávacím zájezdu po Iráku ho spojujeme s Kúfou a Karbalá, po dni stráveném mezi ruinami starověkého Babylonu. Kdo chce na jihu více času, může zvolit 9denní program, který pokračuje do Basry, k mokřadům a k zikkuratu v Uru.

Ať sem přijedete z víry, kvůli historii, nebo jen ze zvědavosti, večer na nádvoří svatyně imáma Alího patří k chvílím, které ve vás zůstanou ještě dlouho po odjezdu z Iráku.

Časté otázky

Jak daleko je Nadžaf od Bagdádu?

Asi 160 km na jih. Cesta autem obvykle trvá dvě a půl až tři hodiny.

Mohou svatyni navštívit nemuslimové?

Návštěvníci, kteří přicházejí s úctou, jsou na nádvořích vítáni. Oblečte se skromně a jděte s místním průvodcem.

Co si na návštěvu obléct?

Muži dlouhé kalhoty a rukávy. Ženy si zakryjí vlasy a obléknou dlouhou volnou abáju; průvodce ji pomůže sehnat.

Kdo je v mauzoleu pohřben?

Imám Alí ibn Abí Tálib, bratranec a zeť proroka Muhammada. Podle šíitské tradice také proroci Adam a Noe.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu Nadžafu?

Nejpříjemnější je období od října do dubna. Kdykoli v roce je nejkrásnější hodina před západem slunce a večer.

Dá se Nadžaf spojit s Kúfou a Karbalá?

Ano. Kúfa je jen asi 10 km daleko a všechna tři města se často navštěvují společně na poznávací cestě středním Irákem.